Zajíček na koni, o.p.s. |
Pomáháme k lepšímu životu všem, kteří to potřebují |
číslo transparentního účtu: 2300738014/2010 |
Zajíček se rozloučil se sněhem a zimou třetím zimním pobytem na Božím Daru.První pobyt jsme uskutečnili již v prosinci, druhý začátelem února a třetí na přelomu února a března. Za pomoc děkujeme farnosti Ostrov, společnosti RWE a nákupnímu středisku Globus Černý Most.Těšíme se nashledanou na horách zase v prosinci. Termíny pobytů pro zimní sezonu 2012/2013 vyvěsíme do konce září 2012. |
Píšu ze zimního, zasněženého pobytu se Zajíčkem na koni na Božím Daru v termínu 25.2. – 3.3. 2012. Jsme tady se synem Davidem (autista). David se tady na skiareálu Novako v minulosti naučil jezdit na pomě. Rádi na to vzpomínáme. U těchto dětí má člověk dvojnásobnou radost z úspěchu. Lyžování ho bavilo. Když se někdy Davidovi daří méně, tak si někdy říkám, abych se chytl skrze něco, co ho v minulosti bavilo. Tak jsem si říkala, že by tomu mohlo být i tady. I nyní chvílemi David lyžoval.
Také jsme šli na procházku nahoru do kopce po kraji svahu Neklid, když sice mrzlo, ale byla mlha, vítr a mrholilo. Tak jsem Davida povzbuzovala, ať se prochází, že pozná pravou zimu a že se bude potom těšit na chatu do tepla, večer do postýlky. .. Říkala jsem mu, že může být rád, že má kde bydlet, že někteří lidé lehce ztratí domov a jsou i v zimě venku. Zpívali jsme písničku: „Na horách je pořád sníh, tráva je na loukách, řeky tečou v údolích, na horách tam fouká.“ Máme krásný svět, je za co pořád děkovat.
Byli jsme tady s menšími dětmi, jejich maminkami a babičkami.
V podvečer jsme vyráběli pomy a city – to je, že jsme zdobili pomeranče a citrony. Zdobili jsme je kořením (hřebíčkama), na párátku byli zapíchnutí želatínoví medvídci. Nedá se to moc popsat, je to lepší vidět. Na kachlíky jsme malovali barvami na sklo sluníčka, mořský svět... Vařečky jsme nazdobili ubrouskovou technikou, a tak jsme připravili výrobky pro velikonoční trhy Zajíčka na koni. V souvislosti s trhama nás taky mohlo být vidět, jak celý týden děláme výfuky ze skořápek od vajíček a vajíčka pak pojídáme. Podařilo se nám také dodělat hezké čmeláky. Když byl zase jednou čas večeře, bylo hezké pozorovat, jak všechny děti sedí za stolem a s chutí pojídají palačinky s nutelou. Někomu se možná už stýskalo po blízkých doma, a tak psali dopisy. Maruška napsala svému tátovi: „Ahoj táto, jela ešusem..“
Pak byly ještě další dny, ale přišel čas odjezdu. Jestli se mě něco nepovedlo, tak si připomínám jeden verš z Bible. „Pojďte a projednejme to spolu. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh....“ A tak zůstaly pěkné vzpomínky.
Maminka Libuška Jordánová a její syn Davídek
Zimní integrační tábor o.s. Zajíček na koni |
4.2. – 11.2.2012, Boží Dar
Vločka za vločkou roztává na mém, už takhle zmrzlém, červeném nose. Ty, které potká lepší osud a dopadnou na zem, tam, kde je nikdo nesešlape, vytvoří za chvíli hroudu, hromadu, kupu, závěj, sněhovou barieru. Je přece zima. A letos prozatím byla, co se sněhu týče, trochu skoupá. Šlapu pondělním ránem a rozvíjím myšlenku, která se drala na povrch už včera, při všem tom praní, úklidu a vaření. Myšlenku na mrazivý týden letošních „jarek“.
Je sobota 4.února, za chvíli mám vyrážet na cestu a v skrytu duše vím, že - „už to nenapravím“. Že to, co jest nezabaleno, zůstane doma a možná, či zcela určitě, bude chybět. S hlavou – „jako střep“ – doufám, že nastartuji a přemlouvám autíčko, aby již – „jen nerámusilo“ – ale vyrazilo a jelo směrem Praha – Hůrka - … atd.
Před vjezdem na dálnici ještě nutné tankování, bleskový nákup v Lídlu (později budeme vařit tak trochu z vody a budeme si muset, Marťasi, vystačit s tím, co máme a co jsme v té slabé půlhodince, i s čekáním u kasy, navrstvili do nákupního vozíku..). Sláva – dálnice, provoz v pohodě, za chvíli zvoníme na Míšu, zjišťujeme také, že Vojta je též na cestě, tudíž nejsme ve skluzu, stíháme a nikoho nezdržujeme – uf...
Konečně máme lyže přeloženy, Míšina bagáž i Míša sama naložena – můžeme jet! Míša tak trochu trvá na svém směru na Plzeň, z omylu, že nevyrážíme na Šumavu, ji vyvádíme až u Varů. Jedu první a tuším, že Vojta za mnou trochu nadává. Do kopce mi to dává max. 80km/h a já se mu proto ani nedivím. Před Krušovicemi mě předjíždí a já se připravuji na to, že mi zmizí někde v dáli a pak si vyslechnu něco o šnečím tempu.
Kupodivu ale sjíždíme na kruháči k hospodě a já se místo: „Ivano, proboha, kam se pazíš!!“ dozvídám, že ona auta, za kterými jsme právě zaparkovali, patří Honzovi a Tomášovi, kteří na nás u kávičky již netrpělivě čekají. Pozor – lamentace na rychlost mé Feldy přijde později – Dandula to všechno práskne! Já ale Vojto vím, že se v tomto případě vztekáš zcela oprávněně. Slibuji, že jednou, až budu velká holka, koupím si pořádnej rychlej auťák. Ale zatím mi na Felíčku nesahat! Jsem ráda, že jede a doveze nás, kam potřebujeme, holka naše zlatá, i když drobátko pomalá…
V hospůdce zjišťujeme, že jsme prozatím všichni,co jsme se tu měli sejít. Akce „Kulový blesk“ tudíž klapla 100%, Péťa, na kterou se doposavad čekalo, již dávno dorazila do cíle a tak organizujeme nezbytné WC, nákup špeku a klobásek a hurá dál. Jede se dobře, Vary, Ostrov. Pozor! Bude to stoupat! Jáchymov. Řadím rychlostní stupeň 2 a nadávám na autobus před námi – už chápu, Vojtěchu, tvé rychlostní připomínky. Vojta neváhá, v jediném vhodném okamžiku autobus předjíždí a my na ocase brbláme až nahoru. Kdybychom ale bývali tušili, že tímto busíkem cestují Lucky, určitě bychom byli k hromadné dopravě shovívavější. Sláva, řadím 3, zvuk motoru stává se libějším a my víme, že za chvíli jsme nahoře.
Nezbytné parkovací potíže, jen prohazovat místa ke stání si tentokrát nemusíme. Dík Jindro i pane správče!
Parking, stěhování věcí a vítání se navzájem. Ahóój!! Nádhera!! Jsme tu!! Lyže necháváme v první chodbičce – říkejme jí pracovně „lyžárna“, zbytek každý do svého. Já se raduji, že budu zase „ člověk z půdy“. Jídlo do kuchyně, do toho hemžící se drobotina, mumraj neskutečný. V něm všem nějak zaniká výzva k večernímu lyžování. Naštěstí. Já osobně si přesun ven nějak nedovedu představit. Ale přece. Vyráží Verča a spol. První povídací večer. Diskutuje se o mrazech, které nás prý čekají, další témata jsou rozličná. Bojuji s myšlenkou, zda baterie i z mého auta neměla být vyndána a včas zaujmout místo v dobíjecím koutku pod schody do kuchyně.
Mrazivé nedělní ráno. Autíčka stávkují. Trochu kazí plány, musíme si ale miláčkové zvykat. Všichni. Prý to Tak bude. A věřte – bylo!
Je slunečno. Osazenstvo fary – chajdy – se stran lyžování rozděluje na Novakováky, Nedkliďáky a Klínovečáky. A schválně hádejte, která že to skupina bude nejpočetnější! Já s Míšou a Marťasem vyrážím otestovat, jak se naše těla vyrovnají s teplotami hodně pod 0°. Na Ježíškově cestě je to krásné, potkáváme běžecký maškarní závod, určitě bychom to zvládli! Jenže Marťas sabotuje nejen sjezdy, rozrývá stopu a já ho ani hůlkopohonem nedonutím ke změně stylu. Míša se s námi vrací a odpoledne míříme na Novako.
Při večerní rukodělné terapii si sdělujeme dnešní dojmy. Míša má pro vyrábění důmyslný plán, ve skrytu duše si říkám, že to nikdy nezvládneme... Ale věřte či ne, až na stojánky na vejce jsme zvládli vše. Určitě si říkáte, co prudím s vejci. Teď počátkem února za třeskutých mrazů, kdy jaro je někde zoufale v nedohlednu! Je to jednoduché: Zajíček a jeho trhy. Velikonoční. Míša je kouzelnice. Rozhodně to není poprvé, co to tvrdím. A tak spolu s dětmi zvládáme ptáčky, přáníčka, beránky i vejce. Zdobí se keramika. Děti jsou spontánní, nutit je nemusíme. Nesmím zapomenout na pomeranče a citrony a všechny ty hřebíčkové, peříčkové a medvídkové pajduláky a strašidelné tvory. A voskování, tentokrát v režii Danduly.
A takto idylicky by byl plynul celý čas. Ráno se společně scházíme v kuchyni, snídáme, pak se rozcházíme k lyžování. V podvečer návrat, véča, hraní, vyrábění, povídání a zpěvy. Kdyby. V pondělí padá na svahu velká Lucka a vrací se s Vojtou z ostrovské chirurgie se sádrou. Kotník. Bolí jí to jako čert a my kolektivně pižláme, rveme a páčíme gibsový obvaz ve snaze alespoň trochu jí ulevit. Ve středu obě Lucky solidárně odjíždějí. A s nimi i Míša. Je nám to líto. Ahoj, šťastnou cestu,
ať vše dobře dopadne! Výrobky, Míšo, doděláme! Slibuji za všechny!
Ve středu večer začíná chumelit. Sněží celou noc, celý čtvrteční den a noc. V pátek ráno zase slyším, jak prohrnují silnice. Doufám, že všechna auta, která to čeká, nastartují. A že se během dne ukáže sluníčko. Další marod – Tomáš. Nejde lyžovat, spoléhá na bleskovou samoléčbu – kéž to zabere!
Koukám na Dandulu, má objednané krásné počasí. Skupina Klínovečáků totiž vyráží na supr lyžovačku! Čekají je sjezdovky a lanovky na Velkém Klínovci. A věřte, svítí! Krásně to svítí! Objednávka jest kladně vyřízena! Na Novaku úžasný sníh, celkem málo lidí. Věřím, že i jinde si to ostatní užívají. Jíťa s Dášou vyrážejí bílou stopou. Večer nám pak líčí, jak to bylo supr, úchvatné, náramné. A jen tak potichoučku, aby to snad ani nikdo skoro neslyšel, podotknou, co všechno je tu a tam pobolívá.
Já s Marťasem odcházím před pátou z Novaka. Je mi tak nějak smutno. Poma stojí. Kopec osiřel. A my zítra pošupajdíme domů. Rychle pryč, Marťasi, nebo se začnu loučit s rolbou a každou tyčkou! A protože se večer zpívá až do rána něco jako – „ještě se neumřelo“- , věřím, že to klapne. A nezdolá nás ani opět hektická sobota úklidu, balení, loučení a odjezdu. Bereme to s Vojtou, Dandulou, Miky a Davidem přes Klášterec nad Ohří a v motorestu před Chomutovem dáváme poslední společný dlabenec.
A já vzpomínám, jak Vojta kutal pro autíčko iglů ve sněhu. A co nám to dalo práce, přesvědčit dotěrného Němčoura, že to opravdu nebylo myšleno pro jeho parkování a aby si sofort přejel o dům dál. V duchu vidím Marťase, jak jásá nad sněžnou frézou. Myslím na to, jak Elíšek pochopila, že střemhlavý let ze svahu není tím pravým stylem a začala divoké sjezdy přes skokánky prokládat tu a tam nějakým tím obloučkem. Jak Marťas tento rok poprvé nestrávil na laně a dokonce stíhal Elišku na muldách a skokáncích. Jak se Miky bravurně zařadila do party velochů a Klínovečáků
a perlila na červených. Julísek netrhal partu, pokořil Klínovec a na Novaku řádil jedna báseň. A Marjánka, ta zvládala s přehledem Neklid i Klínovec. Kačenka to také statečně zkoušela, další pokusy si naplánovala na lepší počasí. Verča a její prkno – paráda. A Michalové, Davidové a Fanda – hlavně, že se vám, vy ďáblové, nic nestalo a přežili jste všechny bláznivé kousky ve zdraví!
A samozřejmě vidím i Šárku – nedala se od velkých kluků zahanbit ani za nic.
A Lucinka, ta měla s námi dospěláky svatou trpělivost. A Helenka s Jindrou – ty rozhodně taky! Vždyť jsme byli opravdu početná, hlučná, někdy přímo uřvaná parta!
Tak to byl tedy ZIT. A pranic si nedělejte z toho, že moc nejste na zkratky. Já ostatně taky ne. Pro nás, smrtelníky, to byl úžasný týden. A tohle? Moje božské vzpomínání na boží Božák 2012!! Věřím, že ony bytosti bdící nad námi mi tohle moje malilinkaté zarouháníčko odpustí! Věřím, že jsem na nikoho ve svých vzpomínkách nezapomněla a pokud ano, rozhodně mi to neodpouštějte!
Ivana
Jako každý rok i letos pro vás chystáme zimní lyžařské rodinné pobyty na Božím Daru. Pobyty jsou určeny primárně pro rodiny s dětmi s handicapy a pro rodiny na sociálním minimu či ve finanční tísni. Vítány jsou ale i rodiny zcela bez znevýhodnění. Na pobyty jezdí děti s rodiči či jiným vlastním doprovodem.
Máme pro Vás tři možnosti: (je možné jet na víkend i jeden turnus. Není možné jet na dva turnusy najednou.)
fara Boží Dar - je jednoduše zařízena. Má malé pokojíčky s obyčejným vybavením, sociálky jsou na chodbě. Je zde ale veliká, slušně vybavená kuchyně a společenská místnost s hernou. Herničku si každý rok dovybavíme tím, co přivezeme. Všichni účastníci jsou tedy zváni přivézt staré hračky, se kterými si již doma děti nehrají. Staré, ale nerozbité a v pořádku. Ne plyšáky. Skvělé jsou kompletní společenské hry.
je na Božím Daru úžasné. Sjezdovky pro všechny úrovně. Malá sjezdovka 300 metrů od chaty, slevy na vleky pro znevýhodněné děti - díky pochopení Skiareálu Novako. Občerstvení a místnost pro zahřátí je přímo na sjezdovce. Hodně lyžařských školiček v místě, kde vám ochotní trenéři pomůžou i s dětmi s handicapy. Pro zdatné lyžaře je pěšky a přibližováky dosažitelný Neklid a autem potom Klínovec. Říkáte si, že to pro vaše dítě s handicapem není? Že vy, jako doprovod (například babička), sami neumíte lyžovat? To nevadí...Pohyb je důležitý pro každé dítě a nakonec se nemusí jen lyžovat, hory a sníh skýtají mnoho možností a radostí i bez lyží
vlastní
- lyžování celý den
- v podvečery máme pro děti přichystanou výtvarku, za pomoci a asistence rodičů
- dobrovolně a neorganizovaně se pak po uložení dětí scházíme na vínečko či čaj ke společnému povídání
Díky našim sponzorům je možná individuální. Proto s každým konzultujeme cenu zvlášť, dle momentální situace.
Cena 100Kč dospělí/noc; 70Kč dítě/noc, děti s handicapy zdarma.
Cena pro KPZ 80Kč dospělí/noc; 50Kč/dítě/noc, děti s handicapy zdarma.
Pokud by i tyto ceny byly pro zájemce problematické, ať se ozve. Pokusíme se pomoci v rámci našeho projektu Pomoc na blízko.
Členové KPZ mohou také požádat o příspěvek na vleky a dopravu, pokud to jejich finanční situace vyžaduje.
Přihlášky zimní tábor: Markéta Šulcová: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
tel: 731 009 645
Máme za sebou 3 turnusy zimních táborů. Je pravda, že kvůli neštovicím, které se rozmohly v Praze a okolí v době konání táborů, přijelo o něco méně dětí. Ale přesto byla účast báječná a to na 40 potřebných dětí. Poznali jsme i zcela nové lidičky a zprávu jedné maminky o pobytu si můžete přečíst zde.
Děkujeme všem sponzorům a všem, kdo nám jakkokoli pomohli turnusy zrealizovat:
Římskokatolická farnost Jáchymov (otec Marek a otec Vojta)
RWE Energie a.s.
Skutky Naděje
ZCH
L´Oreal
Pribináček
Sirius Computers s.r.o.
a další...
A co je zajímavé? Máme již zamluvené turnusy na další sezónu. Klidně se můžete předběžně hlásit u Mgr. Markéty Šulcové
Prosinec 2011 | 2.12. až 10.12.2011 (11.12.2011) | Zimní Mikulášský turnus s nadílkou (po dohodě možno přijet i jen na Mikulášský víkend) |
Únor 2012 | 4.2. - 11.2. 2012 (možná až 12.2.2012) | Jarní prázdniny Praha 1 až 5 |
Únor 2012 | 25.2. - 4.3.2012 | |
Březen 2012 | 4.3. - 11.3. 2012 | turnus pro děti ze Zajíčkovy školičky |
Krásné jaro:)
Zajíček na koni